Wednesday, June 29, 2016

Krátké shrnutí roku na medicíně

My new favorite meme:

Článek už dlouho slíbený, zajímavý asi jen pro ty, co se na medicínu chystají nebo už na ní jsou a chtějí si zavzpomínat, jaké to bylo, být vyjukaným prvákem. Prázdniny mám už 14 dní, vlastně už měsíc, protože prázdniny u nás na 2LF znamená hlavně překonat anatomii. Histologii nám totiž přesunuli napůl do druháku (aneb, okořeňme ten nudný druhák) a zbytek předmětů se s anatomií nedá srovnávat. Když teď vzpomínám na celý rok, přijde mi že to až moc rychle to uteklo. A jestli Vás zajímá můj poheldn a medicínu z kocne prvního semestru, najdete to zde.

Tuesday, June 21, 2016

Jak si běhám II



Počítala jsem si, jak dlouho už to je, co jsem šla poprvé dobrovolně běhat. A už je to přes 6 let! A to se mi zdá jako ukrutně dlouhá doba, asi nejdelší, co jsem vydržela něco dělat. Ano, musím tam započítat i několik měsíčních pauz a běžeckých krizí, ale v podstatě za celou tu dobu jsem věděla, že není s běháním konec. Byly chvíle, kdy mě to bavilo víc a kdy zase míň a tolikrát jsem si v hlavě říkala, že tohle teda ne, už nikdy víc.. Proč to sakra dělám?  Kromě spousty radosti přinesl tenhle půlrok i asi největší množství puchýřů za celý můj život. I po těch 6ti letech běhání bolet nepřestalo a nejednou si řikám, proč vlastně se tak týrám. Jsou dny, kdy mě to nebaví a hned po vyběhnutí už se těšim domu až dám nohy nahoru. A asi je to normální.

Sunday, June 19, 2016

Jsem zpátky?


No nebudeme si nic nalhávat. Ještě před pár týdny jsem byla jistojistě přesvědčená, že nový článek už asi jen tak nebude. No a tady jsem. Potom, co mě opustily na pát měsíců veškeré školní starosti a zbavila jsem se tím tak převážné náplně svého času, otevřela jsem asi po 2 měsících svůj blog a přečetla si pár svých starých článků (to, že jsem občas obracela oči v sloup je doufám jen důkaz, že člověk stále dospívá :D). A zjsitila jsem, že mi to chybí. Chybí mi focení a sdělování všech mých zážitků a "rad", které si budu moct někdy za pár let přečíst. Tak snad mi to po tom půl roce půjde lépe a bez pocitu "povinnosti". No a co je u mě nového? Vlastně nic moc, tenhle půlrok utekl tak rychle, že jsem se ani nestačila pořádně nadechnout, ale
  • už jsem medik druhák
  • poznala jsem, co je to ten správnej stres
  • jsem závislá na běhání víc než kdy dřív
  • počet běžeckých bot překonal ty civilní
  • zkrátila jsem vlasy o 10cm (a už skoro dorostly)
  • přejedlo se mi moje zrní k obědu :(
  • moje snídaně po 5ti letech mě ale stále neomrzela
  • a zjistila jsem, že nikdy není čas, ztrácet čas